Celulitida z francouzského cellulite, je zvláštní hrudkovitá forma tuku, která se ukládá v podkoží převážně žen. Statistiky hovoří až o 90%. Pro svůj typický vzhled se celulitida obecně nazývá pomerančová kůže, a skutečně na pohled připomíná kůru pomerančů. Pro ženy představuje velký kosmetický problém.

Co je to celulitida?

Celulitida je špatná funkce lymfatického systému a nedostatečnost metabolismu tuků. Tukové buňky se ukládají v podobě hrudkovité hmoty v podkoží a tím způsobují nerovnosti povrchu těla. Určitě to hodně souvisí s životním stylem, nicméně ženy (díky hormonu estrogenu), mají ke vzniku celulitidy mnohem větší předpoklady. Rozvoj a projevy celulitidy by se daly rozdělit do několika stádií. Určení stádia je důležité pro případnou léčbu či postup k odstranění celulitidy.

Stádia celulitidy

     I. stádium (počáteční)

Příznaky „pomerančové kůže“ jsou patrné pouze při tlaku na kůži. Například při „štípacím“ testu, kdy se vytvoří stiskem mezi dvěma prsty nebo tlakem dlaní proti sobě kožní řasa. Na povrchu pokožky se objeví mírné nerovnosti.
    

II. stádium (tzv. prvotních projevů)

Někdy nazývané „manekýnské stádium“ se projevuje nerovnostmi kůže, které jsou viditelné nejen při „štípacím testu“ , ale i při napnutí svalů, sezení na tvrdé podložce nebo jsou viditelné při ostrém bočním osvětlení. Pomerančovou kůži vidíte když stojíte, ale jakmile si lehnete, okamžitě zmizí, to znamená, že ještě nevznikl zánět. U tohoto stupně je možnost úplného vyléčení.   

III. stádium (tzv. viditelných projevů)

Nerovnosti jsou viditelné vždy, bez ohledu na stání, sezení, osvětlení. V ohnisku se nahromadilo velké množství tekutiny (metabolitů – zplodiny látkové výměny, volné radikály, kyselina mléčná a řada toxických látek). Tyto metabolity se následně tlačí mezi tukové buňky a ty na cévy a nervová zakončení, což má za následek pocity bolesti. Možnost zlepšení na stupeň II.
 

IV. stádium (tzv. rozsáhlých projevů)

Hrubé nerovnosti kožního povrchu, které mohou být komplikovány otoky, monstrózním zvětšením tukové tkáně i bolestivostí. Je to stadium, kdy může pojivá tkáň ztvrdnout. Tukové buňky se opouzdřily a jsou velmi bolestivé. Faktory nahrávající těžké celulitidě tkví hlavně v tom, že zanedbáme její lehčí formy, nadváha a aktuální nedostatek pohybu. Možnost zlepšení pouze na stupeň III.

 Kde se celulitida objevuje?

Celulitidou, jak již bylo uvedeno, se označuje typ určitého zvrásnění kůže se vznikem dolíčků a hrbolků. Nejdříve je patrná na zadních stranách stehen. Teprve později se projevuje i na vnitřních stranách stehen, po stranách trupu, v oblasti břicha, na hýždích i na zadní straně paží. V extrémním případě se může takto změnit celý povrch kůže. Hovoříme tedy o problémových partiích. Právě tam se celulitida objevuje nejčastěji. Má to svou logiku. Protože je celulitida záležitostí tukových buněk, vzniká tam, kde se nejčastěji tuk ukládá.

Jaká je příčina celulitidy?    

Celulitida vzniká v důsledku hromadění tukové tkáně a v důsledku stárnutí podkožního vaziva. Ke zmnožení tukových buněk dochází zejména působením ženských pohlavních hormonů. Je za to zodpovědný převážně hormon estrogen, který má též schopnost zvláčňovat a změkčovat vazivo. Tukové buňky se proto mohou bez zábran rozšiřovat. Vznik celulitidy podporuje také uspořádání podkožního vaziva, které je odlišné u žen a u mužů:

Pevné provazce vaziva v podkoží žen probíhají souběžně a všechny kolmo k povrchu kůže. Mezi sebou uzavírají shluky tukových buněk tvořící jednotlivé lalůčky. Pokud tukové buňky zbytní, cestou nejmenšího odporu se vytlačují vzhůru směrem k povrchu kůže a podmiňují vznik drobných bouliček a vyvýšenin na kůži. Úpon jednotlivých vazivových provazců naopak zapříčiňuje drobné dolíčky.

U mužů je vazivo uspořádáno do propletené sítě. Při zbytnění tukových lalůčků dojde k roztažení sítě do stran a povrch kůže zůstává hladký. První známky ženské celulitidy se mohou objevit při užívání hormonální antikoncepce, při počínající nadváze i v těhotenství. Dříve nebo později postihne přes osmdesát procent žen. Častěji jsou postiženy ženy obézní, ale nevyhýbá se ani štíhlým a mladým dívkám.

    Celulitida je tedy delší dobu trvající proces, který je ovlivněn více faktory. Na vzniku celulitidy se podílí:

• Nedostatečnost lymfatického systému
• Porucha metabolismu
• Nedostatečný pitný režim
• Hormonální změny (těhotenství, puberta, menopauza..)
• Hormonální léčba (antikoncepce, hormonální substituce, endokrinologický problém apod.)
• Obezita. Jelikož se jedná o poruchu v ukládání tukových buněk, jsou samozřejmě víc ohroženi obézní jedinci, kteří mají tuku víc. Celulitidou však mohou trpět i lidé štíhlí.
• Stravování (tučná, smažená jídla, sladkosti, bílé pečivo..)
• Konzumace alkoholu, kávy a kouření. Jsou to prostředky, které působí na špatnou cirkulaci krve.
• Nedostatek pohybu. Lidé se sedavým zaměstnáním či způsobem života jsou více postižení celulitidou, než aktivní či sportovně založení lidé.
• Genetické dispozice, věk a stres

Prevence léčba celulitidy

• STRAVOVÁNÍ. Vynechat tučná, sladká, moučná a smažená jídla. Do jídelníčku zařadit čerstvé suroviny, zeleninu a ovoce, celozrnné pečivo, libové maso. Pozor ovšem na radikální diety – mohou stav celulitidy ještě zhoršit!Přinášejí sice rychlý úspěch, který ale není trvalý. Neustálé hubnutí a opětovné nabírání váhy – známý jo-jo efekt, vede k ochabnutí tkání a elasticita pokožky se radikální dietou zmenšuje!
• PITNÝ REŽIM. Denně vypít aspoň 0,03l x Kg (vaše váha)! Nejlépe čistou neperlivou a neochucenou vodu, vodu s citronem, bylinné či speciální čaje.
• VYVAROVAT se kouření, nadměrnému pití kávy a alkoholu.
• VITAMÍNY. Zvýšit přísun vitamínů (hlavně C) a minerálů.
• AKTIVNÍ POHYB. Vhodný je rekreační běh, rychlá dlouhodobější chůze, jízda na kole, jízda na koni, plavání, aerobik i tanec, které zvyšují prokrvení a posilují svalovou hmotu zejména kolem hýždí, břicha a na dolních končetinách. Dále především sportovní aktivity, které podpoří cirkulaci krve a lymfy (Vacu Elite, Vibrační plošina)
• MASÁŽE. LYMFATICKÁ, ANTICELULITIDNÍ na speciálních přístrojích či ruční. Provádět denní automasáže postižených partií (např. drsnou žínkou, „ježkem“ či lufou). Masáže se mohou spojit se sprchováním, nejlépe střídavě teplou a studenou vodou. ROLLETIC – vynikající pomocník v boji s celulitidou!
• PŘÍPRAVKY NA CELULITIDU. Aplikovat speciální krémy, gely, oleje, zábaly … které jsou vyvinuty k boji s projevy celulitidy. Neexistuje však žádný zázračný krém, kterým je celulitidu možno potřít a ona sama vymizí. Tyto přípravky jsou vhodné jednak k prevenci a především jako pomocník komlexního přístupu (před cvičením, před masáží, noční, denní ..)
• DETOXIKACE. Pročistit čas od času organismus detoxikací

Jaké možnosti ke zhubnutí má pacient s nadváhou ?

Méně jíst – více se hýbat

Nejpřirozenějším, nejlevnějším a bezpochyby nejzdravějším způsobem redukce tělesné hmotnosti je zvýšení energetického výdeje oproti energetickému příjmu. V praxi to znamená změnit jídelníček a zvýšit pohybovou aktivitu. Problémem tohoto nejzdravějšího přístupu je skutečnost, že k redukci deseti kilogramů tukové tkáně je zapotřebí neúměrně dlouhého času. Pacient vidí v horizontu týdnů jen velmi malý váhový úbytek, úměrně s tím zpravidla slábne jeho motivace a podle přísloví „zvyk je železná košile“ se obvykle po čase zase vrací ke starému stylu života, který jej k obezitě přivedl. Přes hrozivě velké procento „odpadlíků“ (odhaduje se, že tímto způsobem dosáhne redukce tělesné hmotnosti 10 a více kg jen 1 pacient z 10), jde jednoznačně o nejpřirozenější způsob normalizace tělesné hmotnosti.

Nízkoenergetické (hypokalorické) diety

Nejrozšířenější sortiment v lékárnách a obchodech s potravními doplňky. Z lékařského hlediska jeden z nejproblematičtějších způsobů, jak lze k redukci tělesné hmotnosti přistoupit. Jejich principem je pokrátit energetický příjem náhradou obvyklého jídla pokrmem o nízké energetické hodnotě. Organismus – tváří v tvář náhlému snížení energetického přísunu – spotřebovává nejmobilizovatelnější vlastní rezervy – svalový a jaterní glykogen a bílkoviny z vlastní svalové tkáně. Zásobní tukovou tkáň ponechává téměř nedotčenu, neboť se jedná o metabolicky „nejvzdálenější“ zdroj zásobní energie. Zcela pravidelným průvodním jevem těchto diet je hlad, který obvykle vede k tomu, že se klient – po kratší či delší době sebetrýznění – den ze dne vrací k „normálnímu“ stravování, což vycukaný organismus překládá jako přechodné zlepšení neblahé situace a náhle získanou energii přednostně ukládá do tukové tkáně a nikoliv do vyrabované svaloviny. Výsledkem je další zhoršení poměru svalová : tuková tkáň a rozvoj obrazu tzv. jojo efektu.

Chemické cesty

Rozhodně nejzprofanovanější a medicínsky nejhorší způsob, jak k problému obezity přistoupit. Jen málokteré odvětví farmakologie má za sebou tak pohnutou minulost prošpikovanou vedlejšími škodlivými účinky, jako jsou tzv. „léky na hubnutí“ (anorektika).  Celosvětově je dnes zaznamenán jednoznačný ústup od tohoto způsobu terapie obezity, který se drží při životě jen a pouze tlakem farmabyznysu, neboť nemá s moderním lékařským přístupem k problému vůbec nic společného. Na trhu existují de facto již jen tři molekuly. Některé působí centrálně (na centrum hladu a sytosti v mozku) a každý by měl vědět, že v jejich případě jde o klasické psychofarmakum, původně vyvíjené jako antidepresivum. Jiné působí periferně systémem „antabusové reakce“, to jest jejich efekt se projeví jen tehdy, pokud klient poruší dietní režim (masivní průjem po požití tučného jídla). Periferně působící anorektika jsou tak rozhodně menším zlem, než jejich centrálně působící protějšky. Farmakologický způsob „terapie“ obezity je tak třeba odmítnout, neboť zcela opomíjí příčinu a pacienty uvádí v omyl tím, že jim dává uvěřit, že lze zhubnout prostým polknutím prášku. Z hlediska preventivní a edukativní medicíny je takový přístup zásadně špatný.

Doplňky stravy

Trh je dnes zaplavován stovkami tzv. potravních doplňků na hubnutí, které se stávají předmětem nejedné televizní reklamy, ve které se obvykle popisuje z kontextu vytržený biochemický poznatek a jaksi automaticky se provádí zázračná projekce na obtloustlý organismus. Laik nemůže tuto léčku odhalit, nemá-li dostatečné biochemické vzdělání. Reklama je obvykle postavená tak, aby byla právně nenapadnutelná. Tvrdí-li tedy například, že přípravky s obsahem chrómu „přispívají k redukci tělesné hmotnosti“, pak se opírá o skutečnost, že chróm představuje stopový prvek nezbytný k normální funkci inzulínu. Z toho výrobce dovozuje, že zvýšený přísun chrómu „zlepší“ činnost inzulínu a tím jakýmsi samospádem vylepší i zpracovávání cukru v krvi, čímž se – zase jaksi automaticky – omezí přeměna cukru v tuky…

Naprostá většina dopňků stravy ve skutečnosti „funguje“ pouze podporou diurézy (odvodňující účinek) nebo mechanickým zasycením (obsah vlákniny, která nabobtná v žaludku a tlumí pocit hladu).

Naproti tomu je třeba uvést, že vhodně zvolené doplňky stravy (jen a pouze k doplnění účinného postupu) mohou být dobrým pomocníkem při správně vedené redukci. Vybírat by je měl však zkušený terapeut, schopný posoudit jejich kvalitu a smysluplnost jejich složení.

Módní vlny

Pravidelně se lze setkat s módními vlnami nejrůznějších zaručeně fungujících diet. Některé jsou neškodné a mohou skutečně přispět k redukci hmotnosti, aniž by pacienty jakkoliv ohrožovali (např. dělená strava nebo chrononutrice), jiné jsou úsměvné až medicínsky nesmyslné či nebezpečné, obvykle jednostranností svého složení (tukožroutská polévka, grapefruitová dieta, holywood diet, ….). Tak jako obecně platí, že je třeba neřídit se podle televizní reklamy, stejně tak je třeba nepodléhat tomuto typu módních vln.

Atkinsonova dieta

Zcela specifické postavení má dieta navržená dr. Atkinsonem (eliminace cukrů, minimum zeleniny, živočišné bílkoviny de facto v neomezeném množství). Na Ostravsku je známa pod názvem „bůčková dieta“. Z biochemického a metobolického hlediska musí vést k redukci a je tudíž – na rozdíl od všech výše uvedených přístupů – systematicky účinná, avšak současně je velmi nebezpečná tím, že navozuje zcela chybné stravovací návyky (absence vlákniny, vitamínů, absolutní nedostatek cukrů, obrovský přísun nasycených tuků a škodlivých živočišných bílkovin, a pod.). Z těchto důvodů je třeba ji striktně odmítnout.

Připravená hotová dietní jídla

Módním hitem posledních doby jsou hotová „pravá“ jídla k ohřátí v mikrovlnné troubě. K redukci tělesné hmotnosti se naprosto nehodí, naproti tomu jsou velmi užitečná a praktická v udržovací fázi diety, tedy poté, co pacient dosáhl požadované hmotnosti a musí se stravovat tak, aby znovu nepřibral. Tento typ připraveného jídla je k obědu během pracovního týdne rozhodně vhodnější než pizza nebo fast food.Hlavní problém je vysoká finanční zátěž.

Invazivní metody

Kroužky na žaludek, liposukce a další invazivní metody jsou, pro jedince, kteří mají trvalý nedostatek vůle a motivace vyřešit problém s tělesnou hmotností jinak.  Vedlejší účinky jsou značné (recidivy), stejně jako rizika a zátěž pro organismus, které s sebou nesou (chirurgické výkony v celkové anestézii).

Bílkovinná dieta

Úvaha, která stála u zrodu bílkovinných diet byla jasná : Jak to udělat, aby organismus hubnul přednostně na úkor zásobního tuku a nechal na pokoji bílkoviny z vlastní svalové tkáně… A jde to vůbec ?

Úkol zvládl dr. Blackburn (pozdější profesor na Harvardu v USA), který v roce 1973 formuloval protokol Protein Sparing Modified Fast („bílkoviny šetřící modifikovaný půst“). Tím byl položen základ ketogenních diet.

Přísunem dostatečného množství kvalitních bílkovin, za současné redukce přísunu cukrů (aniž by došlo k ohrožení centrálního nervového systému !) se organismus dostává do tzv. ketózy (odtud označení bílkovinných diet jako „ketogenní“) a redukuje tělesnou hmotnost převážně na úkor tukové tkáně, což je objektivizovatelné měřením na bioimpedanční váze.

Tento způsob hubnutí však má své indikace i kontraindikace, proto musí být konzultován lékařem nebo zkušeným nutričním specialistou.